Systém HACCP
Systém HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) v překladu systém stanovení kritických kontrolních bodů je nástrojem pro zajištění kvality a především pak bezpečnosti potravin, krmiv apod. v celém výrobním řetězci od prvovýrobců surovin a vstupních materiálů až po distribuci finálnímu zákazníkovi - spotřebiteli.
Tuto oblast ošetřuje především příslušná právní úprava:
-
povinnost určit kritické body (HACCP) ve výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu ukládá všem výrobcům potravin § 3, odst. 1, písm. j) zákona 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, v plném znění zákona 456/2004 Sb.
- povinnost určit kritické body ve stravovacích službách ukládá § 24 odst. c) zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a blíže ji specifikuje příloha 4 k vyhlášce 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby.
HACCP zahrnuje 7 základních principů:
1. Provedení analýzy nebezpečí.
2. Stanovení kritických bodů.
3. Stanovení znaků a kritických mezí v kritických bodech.
4. Vymezení systému sledování v kritických bodech.
5. Stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod.
6. Zavedení ověřovacích postupů.
7. Zavedení evidence a dokumentace.
Systém kritických bodů je nutné aplikovat do celého potravního řetězce, neboť prodejci se musí spoléhat na výrobce, výrobci na dodavatele surovin, dodavatelé surovin na prvovýrobce, přepravce atd.
Historie HACCP
Systém HACCP byl vyvinut pro Americký úřad pro kosmonautiku (NASA) v šedesátých letech. Pomocí tohoto systému se vyráběly maximálně bezpečné potraviny pro kosmonauty. V sedmdesátých letech HACCP se pomalu rozšiřoval do některých zpracovatelských potravinářských podniků a v roce 1985 doznal širšího využití v potravinářském průmyslu, když ho Mezinárodní komise pro mikrobiologické specifikace potravin (ICMSF) doporučila pro kontrolu mikrobiologických rizik v potravinářském průmyslu. Postupně se tak systém rozšířil do Kanady, Austrálie a později i do Evropy.
Celosvětového uznání dosáhl systém HACCP tím, že na společném zasedání komise pro Codex Alimentarius (Potravní kodex) mezinárodních organizací FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství Spojených národů) a WHO (Světová zdravotnická organizace) v roce 1993 byl schválen dokument "Kodexová směrnice pro aplikaci systému HACCP v praxi".
Tento předpis se stal základem pro směrnici, regulující systém HACCP a rámci Evropské unie - Směrnice 93/43/EHS Rady ze 14. června 1993.
Princip zavádění systému HACCP uvádíme níže:
V tomto systému jsou definovány, monitorovány, měřeny a vyhodnocovány kritické kontrolní body a kontrolní body formou stanoven Plánu HACCP, jeho následného verifikování a validování.
Systém managementu bezpečnosti potravin podle ISO 22000:2005
Bezpečnost potravin souvisí s přítomností nebezpečí v potravině v době její konzumace. Vzhledem k tomu, že nebezpečí se může vyskytnout v jakémkoliv článku potravinového řetězce, je nutné zavést odpovídajíc řízení v celém potravinovém řetězci.
Z výše uvedeného požadavku vyšla v roce 2005 norma ISO 22000 a jako taková je založena na principech normy ISO 9001:2000 s doplněním požadavků zavedení systému HACCP. Tato norma je určena celému potravinářskému sektoru od prvovýrobků, po obchodníky, skladovatele, dopravce až k místě uložení u zákazníka do doby spotřeby. V ČR je již delší dobu platná příslušná legislativa ošetřující tuto oblast - viz výše uvedeno, která bude samozřejmě vzata v úvahu při výstavbě tohoto systému.
V roce 2006 byla mezinárodní norma ISO 22000 přeložena do českého jazyka a je vydána pod označením ČSN EN ISO 22000:2006 Systémy managementu bezpečnosti potravin - Požadavky na organizaci v potravinovém řetězci.
Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém managementu bezpečnosti potravin, jež spojuje všeobecně uznávané klíčové prvky zajišťující bezpečnost potravin v celém potravinovém řetězci až do okamžiku jeho konečné konzumace:
-
Interaktivní komunikace
-
Managementu systému
-
Programy nezbytných předpokladů
-
Zásady HACCP
Tato mezinárodní norma sjednocuje zásady systému analýzy nebezpečí a kritických kontrolních bodů (HACCP) a kroky k jeho zavedení zpracované společností kodex Alimentarius. Pomocí auditovatelných prvků spojuje tyto požadavky s požadavky Programu nezbytných předpokladů.
Tato norma vyžaduje, aby nebezpečí, u kterých lze odůvodněně jejich výskyt v potravinovém řetězci očekávat včetně nebezpečí, která lze spojovat s typem použitého procesu a zařízení, byla identifikována a posouzena. Tím poskytuje prostředky ke stanovení a zdokumentování toho, proč určitá identifikovaná nebezpečí v konkrétní organizaci řídit a jiná ne.
Zavedení tohoto systému má nesporné přínosy pro vlastní podnik z těchto důvodů:
-
Výrazné zvýšení konkurenceschopnosti podniku, jakož i zvýšení důvěryhodnosti a spolehlivosti ve vztahu my - zákazníka,
-
řízení podniku k bezpečnosti potravin se stává know-how podniku, které je neustále rozvíjeno,
-
podnik je orientován na dlouhodobé zisky a jejich maximalizaci, s ohledem na bezpečnost potravin,
-
Snížení počtu reklamací - především pak v oblasti poškození zdraví konečného spotřebitele,
-
rozšíření možností v na trhu, neboť norma je platná a tím i srozumitelná pro partnery na celém světě,
-
přinese zlepšení komunikace v podniku a tím i lepší krizový management,
-
ISO 22000 je postavena obdobně jako ISO 9001 ( management kvality ) a ISO 14001 (management životního prostředí), jejich propojení nepřináší problémy a usnadňuje průhlednost a řiditelnost procesů firmy.
